Duo Euforico: Poslouchat srdcem - zahajovací koncert sezony již 18. ledna

05.01.2024

Srdečně zveme všechny příznivce klasické hudby na koncert, který zahájí sezónu roku 2024.

Za názvem Duo Euforico se skrývají houslistka Ludmila Pavlová a člen České filharmonie violoncellista Eduard Šístek. Program, který si pro nás připravili a nazvali Poslouchat srdcem, tvoří skladby pro smyčcové duo všech stylových období od baroka až po současnost. Uslyšíme tedy nejen skladbu například Wolfganga Amadea Mozarta, ale i současného lotyšského hudebního skladatele Peterise Vaskse.

Duo Euforico ve svém složení nevystupuje často, budeme tedy mít jedinečnou příležitost zažít dva mladé mistry svého řemesla na jednom pódiu. Nenechte si ujít 18. ledna 2024 od 19:00 tento koncert v prostředí nově zrekonstruované auly mladoboleslavského Gymnázia Dr. Josefa Pekaře (výtah je k dispozici).

Vstupenky již dnes na evstupenka.cz, v Infocentru a na recepci Domu kultury. Na místě pak budou k dispozici i abonentky na celou sezónu a katalogy s podrobnými informacemi. 

PROGRAM

Peteris Vasks (*1946)
Castillo Interior pro housle a violoncello

Maurice Ravel (1875 - 1937)
Sonáta pro housle a violoncello
Allegro - Très vif - Lent - Vif, avec entrain

- přestávka -

Wolfgang Amadeus Mozart (1756 - 1791)
Duo G dur pro housle a violoncello, KV 423
Allegro - Adagio - Rondeau. Allegro

Johan Halvorsen (1864 - 1935)
Passacaglia na Händelovo téma


O programu

Lotyšský skladatel Peteris Vasks (*1946) je jedním z nejuznávanějších autorů z pobaltských zemí. Jeho hudební řeč je prodchnuta mysticismem, prvky lotyšské lidové hudby, ale také citem pro životní prostředí - v řadě jeho skladeb nalezneme inspiraci přírodou, ať už čistou a netknutou, nebo člověkem zničenou. Castillo Interior pro housle a violoncello zkomponoval pro argentinskou violoncellistku Sol Gabettu v roce 2013. Název skladby je odkazem na knihu "Moradas del Castillo Interior" (česky vyšla pod názvem "Vnitřní hrad"), kterou napsala v roce 1577 španělská světice Terezie z Ávily.

Francouzský skladatel Maurice Ravel (1875 - 1937) byl po rodičích švýcarsko-španělského původu (otec byl Švýcar, matka Baskička). Studoval na pařížské konzervatoři v kompoziční třídě Gabriela Faurého, nicméně jeho hlavním inspiračním zdrojem se stal impresionismus Clauda Debussyho. Ravel impresionismus uchopil svým osobitým způsobem a obohatil ho o nové podněty a výrazové prvky. Toho je zajímavým příkladem také Sonáta pro housle a violoncello, kterou zkomponoval mezi lety 1921-1922. Virtuózně pojaté party houslí a violoncella a plné využití výrazových možností obou nástrojů činí z Ravelovy Sonáty jednu z nejzdařilejších skladeb pro toto nástrojové obsazení.

Roku 1783 se Wolfgang Amadeus Mozart (1756 - 1791) vypravil spolu se svou chotí Constanze z Vídně do Salcburku, aby navštívil svého otce Leopolda. V Salcburku byl dlouhodobě zaměstnán Michael Haydn, bratr slavného Josepha Haydna. Vedl arcibiskupský orchestr a později sloužil také jako varhaník v kostele sv. Petra. Podobně jako jeho bratr Joseph byl i Michael Haydn znamenitý skladatel a přítel Mozartovy rodiny. Arcibiskup si u něj objednal šest duí pro housle a violu (což byla dobová praxe, dua se obvykle vydávala v sešitech po šesti). Haydn zkomponoval čtyři dua, ale potom onemocněl a nemohl dílo včas dokončit. Arcibiskup však trval na tom, že Haydnovi za již hotová dua nezaplatí, pokud mu neodevzdá kompletní cyklus. Mozart se proto rozhodl mu pomoci a zbývající dvě dua zkomponoval on sám, aby je Haydn mohl vydat pod svým jménem spolu s jeho vlastními čtyřmi duy. Ačkoli bylo Duo G dur (KV 423) původně napsáno pro housle a violu, dochovala se též dobová úprava pro housle a violoncello z roku 1805, která je vítaným obohacením repertoáru pro toto nástrojové uskupení.

Johan Halvorsen (1864 - 1935) byl významný norský skladatel, dirigent a houslista. Passacaglia na Händelovo téma patří k jeho nejhranějším skladbám a díky virtuóznímu a přitom vděčnému uchopení partů obou nástrojů je mezi instrumentalisty velmi oblíbená. Passacaglia je kontrapunktická hudební forma, která je založena na variačním principu. Téma v basové lince, v tomto případě čtyřtaktové, se stále opakuje, a nad ním ve vrchních hlasech vznikají nové variace, které plynou bez zastavení v jednom hudebním proudu. 


O účinkujících

Ludmila Pavlová je česká houslistka, která vystupuje jak sólově, tak v komorních složeních, na domácí půdě i v zahraničí. Jejím mottem je láska a vášeň ve spojení s hudbou.

Ludmila je trojnásobnou vítězkou soutěže s mezinárodní účastí J. Muziky v Nové Pace. Ve svých 13 letech debutovala v pražském Rudolfinu s Josefem Sukem v rámci cyklu koncertů "Josef Suk uvádí mladé talenty" a rok poté provedla Koncert pro housle a orchestr e-moll F. Mendelsohna-Bartholdy ve Spojených arabských emirátech. V r. 2014 byla na Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích oceněna coby vítězka ročníku mistrovským nástrojem Petra Rácze a vystupovala na turné s Václavem Hudečkem. Jakožto stipendistka Dvořákovy společnosti v Londýně uskutečnila roku 2018 na mistrovských kurzech v Dartingtonu svůj debut ve Velké Británii s jednou z nejtěžších skladeb pro sólové housle – Poslední růží léta H. W. Ernsta. V roce 2018 se Ludmila stala absolutní vítězkou Mezinárodní houslové soutěže k poctě mistra Váši Příhody "Nové evropské talenty" a laureátkou soutěže Bohuslava Martinů s cennou za nejlepší interpretaci díla Bohuslava Martinů a cenou Nadace Jaroslava a Zorky Zichových. V červnu 2019 vyhrála zlatou medaili s vysokým vyznamenáním na 4th Manhattan International Music Competition.

Ludmila se dlouhodobě zabývá problematikou uvolněnosti při hře na nástroj. Roku 2021 vyhrála v rámci svého doktorátu na Akademii múzických umění v Praze soutěž Grant Excellent, v rámci níž vedla roční výzkum na téma Relaxační techniky pro houslisty z psychologického, fyziologického a pedagogického hlediska a jejich následné využití v hudbě 20. a 21. století. Od roku 2023 vyučuje na Akademii múzických umění v Praze předmět Autenticita a pružnost v hudebním projevu.

Ludmila je zakladatelkou (2016) a uměleckou ředitelkou festivalu Podkrkonošské hudební léto a svou dramaturgií se snaží rozšiřovat obzory místních posluchačů a sjednotit netradiční nástrojové formace. Nejen pro tyto formace vznikají světové premiéry, kterých má Ludmila na svém kontě mnoho.

Od konce roku 2023 se stala koncertní mistryní Pražského komorního orchestru, kde od pultu houslí plní také funkci dirigentky, jelikož orchestr hraje bez dirigenta. Ludmila hraje na historický nástroj, který dostala darem od vídeňského sponzora a nedávno s ním debutovala ve slavném Musikvereinu.

Eduard Šístek začal hrát na violoncello ve čtyřech letech. Studoval na Pražské konzervatoři u Jaroslava Kulhana, na Akademii múzických umění v Praze u Mikaela Ericssona a na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni u Reinharda Latzka. Od roku 2012 je stálým členem České filharmonie, ve které získal zkušenosti pod vedením šéfdirigentů Jiřího Bělohlávka a Semjona Byčkova a mnoha dalších hostujících dirigentů. Vystupuje také jako sólista a komorní hráč a kromě tradičního repertoáru se věnuje i soudobé hudbě. Je členem hudebního odboru Umělecké besedy a v rámci tohoto spolku se věnuje interpretaci soudobých skladeb českých i světových autorů.

Pod taktovkou Jiřího Bělohlávka provedl s Českou filharmonií Pendereckého Concerto Grosso pro tři violoncella spolu s kolegy Václavem Petrem a Ivanem Vokáčem. S dirigentem Tomášem Braunerem a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu natočil Chačaturjanův Koncert e moll. Pod vedením Lukáše Vasilka s Pražským filharmonickým sborem provedl skladbu Johna Tavenera "Svjatyj". Jako sólista vystoupil také s Filharmonií Bohuslava Martinů, Moravskou filharmonií Olomouc, Komorní filharmonií Pardubice, Severočeskou filharmonií Teplice, ad.

Vystoupil na festivalu Pražské jaro, na festivalu Třeboňská nocturna, v rámci cyklu koncertů Studio Live Českého rozhlasu a Českého spolku pro komorní hudbu. Na zahajovacím koncertě Festivalu Jakuba Jana Ryby v Rožmitále pod Třemšínem provedl s orchestrem L'Armonia Terrena a dirigentem Zdeňkem Klaudou Rybův Violoncellový koncert, který později studiově nahrál pro vydavatelství Nibiru. Realizoval řadu nahrávek pro Český rozhlas. V prosinci 2022 vystoupil v rámci českého předsednictví EU na koncertě v Auditorio Nacional de Música v Madridu v komorním programu s hudbou Antonína Dvořáka.

Spolupracuje s pěveckým duem KCHUN (Martin Prokeš - tenor, Marek Šulc - baryton), se kterým společně vystoupili na festivalu Lípa Musica 2022 s premiérou Stabat Mater od současného italského autora Marca Rosana ve verzi pro dva hlasy a violoncello. V říjnu 2023 vystoupili na festivalu Prague Music Performance, na kterém se k živému hudebnímu vystoupení připojili také tanečníci ze souboru DekkaDancers se svou choreografií.

Eduard Šístek je laureátem Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka v Brně, mezinárodní hudební soutěže Beethovenův Hradec a Soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Obdržel Cenu Olega Podgorného pro nejúspěšnějšího nejmladšího českého účastníka soutěže Pražské jaro 2012. Čtyřikrát za sebou zvítězil na mezinárodní violoncellové soutěži v rakouském Liezenu a také se stal vítězem soutěže Talents for Europe. V rámci programu "New Masters on tour 2015" byl vybrán pro účinkování v sérii komorních koncertů v Amsterdam Concertgebouw.

Vytvořte si webové stránky zdarma!